|
|
Vývoj mykorhizních společenstev v průběhu primární sukcese
Mádle, Jan ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
Primární sukcese je proces vývoje ekosystému, který probíhá v lokalitách, která nebyla vhod- ná pro kolonizaci rostlinami a organismy na nich závislých. Tyto lokality vznikají přirozeným způso- bem, například po sopečné erupci nebo ústupu ledovce, anebo antropogenním způsobem, například povrchovou těžbou. V průběhu primární sukcese rostliny kolonizují holý substrát a postupně upravují jeho abiotické i biotické podmínky. Během primární sukcese dochází k interakcím mezi rostlinami a půdním mikrobiomem, zejména s houbami a bakteriemi. Rostliny a půdní mikroorganismy navzájem ovlivňují svůj růst a vývoj prostřednictvím různých interakcí. Rostliny, respektive jejich kořeny, utvá- ří specifickou niku pro široké spektrum půdních mikrobiálních společenstev. Rostliny poskytují skrze své kořeny široké množství látek, a to organické kyseliny, cukry, aminokyseliny a další často na uhlík bohaté sloučeniny, které mohou sloužit jako substrát pro mikroorganismy. Rostliny jsou toho schop- ny díky produkcí opadu, kořenových exsudátů, translokací cukrů pro symbiotické houby a bakterie. Půdní mikrorganismy přispívají k uvolňování živin a rozkladu organických materiálů, které by jinak pro rostliny nebyly dostupné. Mnoho půdních mikroorganismů může vytvářet symbiotický vztah s rostlinu. Tento vztah může mít mutualistický...
|
|
| |
|
|
Fyzickogeografické aspekty sukcese vegetace a vývoje půd se zaměřením na těžební tvary
Zamazalová, Kateřina ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Práce se zaměřuje na rešerši pedogeneze a sukcese vegetace v průběhu primární sukcese, přičemž je zvláštní pozornost věnována post-těžebním tvarům. Důraz je kladen na roli horninového podloží. Zjištěné poznatky byly ověřovány na modelových lokalitách, kde byla hodnocena závislost pH a množství organického uhlíku v půdě na substrátu a typu vegetace. Statisticky významné rozdíly ve vývoji půdy a vegetace na odlišném substrátu se nepodařilo prokázat, nicméně bylo pozorováno značné ovlivnění plochy primární sukcese karbonátovým substrátem nalézajícím se v blízkém okolí. Tento substrát umožnil v buližníkovém lomu vznik živinově bohaté vegetace blízké té popsané ve vápencových lomech. Jako více určující v sukcesi vegetace, především v zastoupení jednotlivých růstových forem, byly navrženy spíše vlhkost půdy a hloubka hladiny podzemní vody. Průběh primární sukcese byl v mnoha ohledech ovlivněn okolím studované plochy.
|
|
|
Význam mykorhizních hub v primární sukcesi
Nevěčná, Michaela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Primární sukcese je poměrně dlouhodobý proces osídlení určitého území, které dosud nikdy nebylo ovlivněno žádnou biotickou složkou prostředí. Existuje mnoho faktorů ovlivňujících primární sukcesi. Jedním z nich jsou mykorhizní houby. Právě vytvoření mykorhizní symbiózy, tedy mutualistického vztahu mezi rostlinami a mykorhizními houbami, může být důležitým faktorem usnadňujícím vytvoření vegetačního pokryvu. Pro rostliny tato symbióza znamená zlepšený příjem živin, ochranu před toxickými těžkými kovy nebo výhodu v konkurenčním boji s nemykorhizními rostlinami. Houby jako nefotosyntetizující organismy získávají od rostlin asimiláty. Usměrňování primární sukcese pomocí přidávání mykorhizních hub může mít v budoucnu velký význam při rekultivaci těžbou zasažených území a má potenciál nahradit alespoň částečně technické rekultivace.
|
|
| |
|
|
Vliv hnojení dusíkem na růst rostlin během primární sukcese
Müllerová, Věra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Dusík jakožto čtvrtý nejzastoupenější prvek v živých organismech a limitující faktor vodního i terestrického ekosystému je stále klíčovým zájmem vědců po celém světě. V současné době se v rozvinutých zemí daří udržovat jeho vstupy v podobě depozic na stejných hodnotách, avšak je tu otázka dlouhodobého působení chronických přídavků dusíku. Cílem práce je porovnat vliv hnojení dlouhodobého a jednorázového na různé druhy rostlin, konkrétně na zástupce trávy a dusík fixující rostlinu, v souvislosti se stářím půd, na kterých vyrůstají. Tuto souvislost budu zkoumat pomocí metody ANOVA v praktickém experimentu na zvolených rostlinách vyrůstajících na různě starých půdách, které byly či nebyly dlouhodobě přihnojovány dusíkem. Jako modelové organismy jsem si vybrala dusík fixující rostlinu štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) a dusík nefixující rostlinu kostřavu červenou (Festuca rubra), která je zároveň zástupce trav. Jednorázové hnojení mělo na všechny rostliny pozitivní efekt v nárůstu nadzemní biomasy. Při dlouhodobém hnojení se vliv lišil podle druhu rostliny. V tomto případě bych doporučila podrobnější testování na širším vzorku rostlin.
|
|
|
Význam mykorhizních hub v primární sukcesi
Nevěčná, Michaela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Primární sukcese je poměrně dlouhodobý proces osídlení určitého území, které dosud nikdy nebylo ovlivněno žádnou biotickou složkou prostředí. Existuje mnoho faktorů ovlivňujících primární sukcesi. Jedním z nich jsou mykorhizní houby. Právě vytvoření mykorhizní symbiózy, tedy mutualistického vztahu mezi rostlinami a mykorhizními houbami, může být důležitým faktorem usnadňujícím vytvoření vegetačního pokryvu. Pro rostliny tato symbióza znamená zlepšený příjem živin, ochranu před toxickými těžkými kovy nebo výhodu v konkurenčním boji s nemykorhizními rostlinami. Houby jako nefotosyntetizující organismy získávají od rostlin asimiláty. Usměrňování primární sukcese pomocí přidávání mykorhizních hub může mít v budoucnu velký význam při rekultivaci těžbou zasažených území a má potenciál nahradit alespoň částečně technické rekultivace.
|
|
|
Vliv vegetace a sukcesního stáří na vývoj půd v pískovnách
Svačinová, Ilona ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Pískovny mají velký potenciál pro obnovu spontánní sukcesí. Výzkumem vývoje půd v pískovnách se zatím nezabývalo příliš mnoho studií, proto je tato práce zaměřena na vývoj půdních vlastností v pískovnách během primární sukcese. Ve čtrnácti pískovnách v Jihočeském kraji bylo odebráno 120 vzorků, u kterých byl následně hodnocen vývoj vybraných půdních vlastností při různém sukcesním staří a vliv vegetace (Pinus sylvestris). Zkoumané plochy byly rozděleny do skupin podle stáří a dále na sukcesní a technicky rekultivované plochy. Výsledky byly následně vyhodnoceny pomocí analýzy variace a regresní analýzy. Na základě laboratorních rozborů vzorků byly zhodnoceny rozdíly v objemové hmotnosti, pH, mocnosti nadložního humusu, Cox, N a poměru C/N mezi sukcesními a rekultivovanými plochami. Rovněž byla analyzována závislost těchto charakteristik na sukcesním staří plochy a jejich ovlivnění přítomností borovice lesní. Hodnota objemové hmotnosti a pH na sukcesních plochách výrazně klesá v závislosti na sukcesním stáří, zatímco na rekultivovaných plochách nebyla prokázána závislost na stáří plochy. Mocnost nadložního humusu prokazatelně se sukcesním stáří roste na obou typech ploch. Hodnoty Cox, N a poměru C/N nevykazují závislost na sukcesním stáří. Nižší hodnoty Cox, N a C/N byly naměřeny u iniciálních stádií...
|
|
|
Fyzickogeografické aspekty sukcese vegetace a vývoje půd se zaměřením na těžební tvary
Zamazalová, Kateřina ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Práce se zaměřuje na rešerši pedogeneze a sukcese vegetace v průběhu primární sukcese, přičemž je zvláštní pozornost věnována post-těžebním tvarům. Důraz je kladen na roli horninového podloží. Zjištěné poznatky byly ověřovány na modelových lokalitách, kde byla hodnocena závislost pH a množství organického uhlíku v půdě na substrátu a typu vegetace. Statisticky významné rozdíly ve vývoji půdy a vegetace na odlišném substrátu se nepodařilo prokázat, nicméně bylo pozorováno značné ovlivnění plochy primární sukcese karbonátovým substrátem nalézajícím se v blízkém okolí. Tento substrát umožnil v buližníkovém lomu vznik živinově bohaté vegetace blízké té popsané ve vápencových lomech. Jako více určující v sukcesi vegetace, především v zastoupení jednotlivých růstových forem, byly navrženy spíše vlhkost půdy a hloubka hladiny podzemní vody. Průběh primární sukcese byl v mnoha ohledech ovlivněn okolím studované plochy.
|
|
| |
host ::
RSS.